Jezdecký oddíl Špalíček

Špalíček je neobyčejný jezdecký oddíl pro nejmenší děti, děti učíme laskavě a trpělivě, nároky jsou vždy přiměřené věku. Vedeme je k lásce k poníkům, učíme je nejen jezdit, ale i si poníky připravit a starat se o ně. Klademe důraz na to, aby děti poníky vnímaly jako kamarády, kteří mají různé emoce a potřebují naši péči. Je pro nás důležité, aby práce s dětmi nebyla pro poníky povinností nebo utrpením. Naši poníci jsou díky tomu mírní, trpěliví a shovívaví.

Základní princip přístupu k dětem

„Zjistila jsem,
že lidé zapomenou,
co jsme řekli,

zapomenou,
co jsme udělali,

ale nikdy nezapomenou,
co s námi cítili.“
Dr. Maya Angelou

Malé děti nechodí k poníků, aby se učily nebo vyhrávaly soutěže. Prostě je milují. Užívají si s nimi radost ze života. Naší snahou je tento cit neuhasit.

Děti u nás nezažijí vojenský jízdárenský dril ani jednotvárnou výuku dokola na lonži. Nenásilným vedení je necháváme pocítit, jaké to je souznít s koněm ze sedla i ze země, aby si ten pocit vštípili a vyhledávali ho, kdykoli budou jezdit nebo pracovat s koňmi.

O Špalíčku

Jméno oddílu nedala jen čtvrť Hůrky, ale i pomyslný špalíček, který dáme pod nohy těm, kteří ještě nevyskočí nebo nedosáhnout. Je to pomocná ruka těm nejmenším. Věříme, že jezdit na koni může každý a každý s radostí.

Předpokladem pro to jsou koně, kteří jsou spokojení, s dětmi trpěliví a hlavně mají z práce radost. Výuka jízdy na ponících se opírá o školu hrou, děti se během různých her učí snadno a intuitivně. Základem výuky je rovnováha a samostatné, šetrné vedení poníka. Jako prostředek k učení vyžíváme různé hry, míč, prvky pony games i základní prvky džigitovky, lukostřelbu a různé rytířské disciplíny s mečem.

Děti se ale neučí jen jezdit. Učí se učit. Učí se poznávat a ovládat své emoce. Pracují s koňmi ze země, učí je cirkusové kousky. A učí se učit i sebe navzájem, spolupracovat se skupině bez zbytečných sporů a ty nezbytné řešit mírovou cestou:)

Škola hrou

Děti se nejefektivněji učí hrou a prožitkem. Naše metodika proto staví na různých hrách, jezdeckých i ze země, které rozvíjí konkrétně stanovený cíl hodiny. Zábavnou formou se děti učí i různou teorii o koních. Děti se na své výuce aktivně podílí, jednotlivé vzdělávací cíle mají logickou návaznost a děti dopředu vědí, co musí zvládnout, aby mohly např. skákat nebo jet samostatně na vyjížďku. Už za malé pokroky mohou sbírat různá ocenění, což je motivuje k dalšímu učení.

„Člověk je dokonale lidský, jen když si hraje.“ Friedrich Schiller

Cítíme, že v tradičních jezdeckých školách a jízdárnách často převažuje vojenský jezdecký výcvik nad opravdovým vzděláváním. Trenér se často snaží naučit jezdce vše najednou neustálým opakování polosrozumitelných pouček a povelů, které jsou jen zřídkakdy uspokojivě vysvětleny.

„Nehrb se!“ „Nezakláněj se!“ „Povol kříž!“ „Paty dolů!“ „Klidnou ruku, nacukej mu!“ „Když chceš něco dokázat, musíš makat na tom koni!“ „Dívej se mezi ušima!“ „Pořádně pobízej!“ „Nekopej tolik!“ „Klidnou holeň!“

Tento způsob může fungovat na dospělé, kteří se rozhodli pro jezdectví jako výkonnostní sport a chtějí na sobě i koni tvrdě pracovat. Chci-li ale vše najednou po dítěti, nebude to dlouho v jeho silách a z hodin odchází pravidelně s pocitem neúspěchu. Časem najde jednodušší sport nebo koníček. Pokud se škola hrou stane běžným základem jezdecké výuky, budou děti u jezdectví zůstávat, budou jezdit s radostí a budou motivované k dalšímu vzdělávání. Neustále se zplepšovat a chtít na sobě pracovat mohou děti i bez trvalého pocitu nedostatečnosti a neúspěchu.

Věříme, že tento přístup na jízdárnách nechybí kvůli neochotě s dětmi pracovat jinak, ale z obyčejného nedostatku znalostí a inspirace. Proto jsme založili stránku PonyPros CZ jako prostor pro inspiraci pro učitele jezdectví, kteří chtějí výuku stavět na škole hrou na logicky navazujících stupních výcviku, inspirovaných především výjimečně promyšleným a propracovaným francouzským vzděláváním mladých jezdců Galops® a radostným, pro koně příjemným přístupem Kali Kiger, drezurní jezdkyně, trenérky poníků a zakladatelky jezdecké školy PonyPros v Oregonu. Velkou inspirací nám je i veselý, hravý přístup k výuce dětí Lindy Tellington-Jonesové.

„Příteli, nezacházej s dětmi při učení násilně,
nýbrž ať se učí formou hry,
abys také lépe mohl pozorovat, k čemu se kdo svou přirozeností hodí.“

Platón